My blablabla.

14. december 2010 at 22:05 | † Christine Blanchett
Je těžké když mi někdo řekne že jsem ho zklamala. Hlavně když to je od osoby na kterou jsem tajně citově vázaná, ikdyž jsi to nechci přiznat. 

Někdy nechci být sama sebou. Je lehčí ze sebe dělat něco co nejsem než být tim čim ve skutečnosti jsem. Protože ta která jsem všechno co mám ráda neumyslně-umyslně ničím. 
Mluvím. Ale neuvědomuju si co. V tu chvíly mi to nepříde jako zlé. Nemyslím na to že bych tim nekomu mohla ublížit nebo ho ponížit. 
Připadám si jako monstrum které všechno kolem sebe ničí. Všechny ničí. 
Chtělo by se mi křičet,brečet,mlátit věcma kolem nebo sníst tunu čokolády.
Myslím že ta čokoláda bude nejlepší...


www.wawery.blog.cz

www.wawery.blog.cz
Vysvětlete mojí mámě že piercing neni žádná známka nějaké kriminality. (důchodce vynechte prosím) 
Vždit i moje babička je pro piercing ve rtu. A máma mi ho ani za zlatý prase nechce dovolit. Vždit je tam tak nádhernej. A je docela jedno že by mi neslušel. Nechci ho kvůli vám ale kvůli sobě, protože se líbí mě. 
Stejně když mi bude patnáct tak si ho dám píchnout a rouvnou si koupim toho potkana ze kterého má prej fobii. Což neni pravda. Kecá.

www.wawery.blog.cz
www.wawery.blog.cz


Bye. Your Christine.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Cioccolata. Cioccolata. | Web | 15. december 2010 at 14:28 | React

Moje mamka taky nechápe hodně věcí, co chci udělat. Nemluvím o piercingu, ale tak obecně.. A ten pocit, o kterém píšeš, znám. Občas i chci nebýt já, je to prostě jednodušší.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement