Dnešek jsme strávili v kině. Docela bored protože jsme byli na Rodince a to je hrozná pakárna.
Potom v Mcdonaldě na toast se sýrem 2x prosím.
Zítra máme besídku. No "besídka". Budeme si rozdávat dárky a potom budem 3 hodiny jíst brambůrky a závodit kdo vypije více pití.
Dnes ještě musim jít koupit něco spolužacce D. Jelikož my jako dementi si musíme losovat den před tim komu máme dát dárek. Dobrý co? Já vim. Debilita.

Bolí to. Jak by nemohlo když to je on. Je to divné ale mě se ta bolest líbí, protože ta bolest je to jediné co mi dává pocit že žiju. Že můžu něco cítit, že nejsem tělo bez citu. Je to bolest která mě ovládá, pohlcuje. Schválně koukám na to co mě raní, dělám to co mě zničí a chválně se utápím v depresích. Příde mi že to je to jedniné co můžu cítit. Když jsem ji ted' pocítila tak to bylo jiné než jindy, jakobych dostala druhý dech. Jakobych mi tělem projelo 100000 W. Protože jsem konečně cítila něco co jsem nemohla ovládat. Jakoby se ty motýlci v břiše proměnily na stovky zmutovaných os, které mají jedniný cil a to dostat se pomocí žiladel ven. Jakoby do mě zevnitř začaly bodat.
Čekám až potkám někoho kdo mě vtáhne to víru lásky. Pro koho bych žil ale i zemřela.Na to si počkám, je jedno jak dlouho. Stojí za to si počkat.






Comments
Kéž by to bylo s láskou tak jednoduché. Podle mě člověk na to, aby mohl mít pravý vztah, musí prostě vyzrát. Já jsem chodila s mým ex a pak se to nějak, rozplynulo. Pak jsme se půl roku neviděli a pak, jeden den, to bylo jako láska na první pohled. Během tří dnů jsme byli spolu a dneska nám to dělá téměř 10 měsíců :) Přeju ti, at najdeš svého prince :) je to to nejkrásnější, co tě může potkat.
My si to losujeme asi o měsíc dopředu, ale celý tohle losování mi přijde jako děsná blbost . ://